Máj

Napsal: Karel Hynek Mácha

Počet stran: 80

Rou vydání: 1836

Nakladatelství: Mladá fronta

Hodnocení: 3,5/5*

Jednou z dalších povinných knih, které musím zpracovat je Máj od K.H. Máchy. Jde o báseň z 40. let 19. století. Máj je jedna z básní, které mi nahání strach (a to z dobrého důvodu.) Jsem se, že mi nebude k chápání stačit jedno nebo dvě přečtení, nebo že to vůbec nepochopím. Moje obavy se naplnily, protože ani po několika přečteních a několika úspěšných usnutích v prvních 10ti minutách filmu, jsem děj ani logiku nepochopila… Rozhodla jsem se tedy pro řešení “babi, jak to teda mám chápat?!“. Když jsem Máj slyšela v této formě a poté znovu přečetla, konečně mi to začalo docházet. Abych vám tu nepsala hlouposti, přečetla jsem si chápání Máje na internetu a nebyla jsem daleko od pravdy.

TADY JE POPSANÝ CELÝ DĚJ VČETNĚ ZÁPLETKY

Loupežník Vilém zabije kvůli lásce svého otce, který ho v dětství vyhodil z domu. Nyní sedí Vilém v cele, noc před svou popravou, a přemýšlí o Jarmile- své lásce-, o svém osudu . Vilém svou vinu popírá, popisuje se jako oběť sobeckého otce, který ho neměl rád. Brzy ráno je odveden modlícím se davem na popraviště. Postupně se loučí se svou zemí. Kniha je prolínána zpěvy (4) a intermezzy (2).  První zpěv, předcházející ději, popisuje večer 1. Máje, kdy Jamila marně čeká na Viléma a postupně se dozvídá, co se stalo. Poslední zpěv, přicházející poději, zobrazuje poutníka Hynka, (který má představovat Máchu), kterého zasáhne pohled na mrtvého Viléma a ztotožňuje se s ním.

KONEC VYZRAZOVÁNÍ   

Na Máji se mi nejvíce líbily zpěvy a intermezza. Hodně mě zaujaly oxymórony (zpěv zbořené harfy, mrtvé milenky cit,…) Myslím, že Máj by se mi líbil víc, kdybych ho četla déle. Takže doporučuji převážně starším, nebo hodně chápavým čtenářům. Napište mi do komentáře váš názor na Máj. Četl jste ho? Nebo se na něj chystáte? Mějte se hezky!